Paracetamolum, má láska

2. prosince 2009 v 10:51 | Algernon |  + Ze života a ústavu
Už od nedělního odpoledne jsem totálně v pytli. Jak se mi nemoci vyhýbají jak čert kříži (nebo politik rozumu), tak tentokrát sem to já, kdo to koupil. Neděle večer - příšerná bolest ve spodní polovině trpu, především zádová oblast a 38,2 stupňě Celsia. Já, kterej mívám stěží 37. A dezorientace v čase. Bylo 9:40 večer a já myslel, že už je pondělí ráno. No, ta tma venku mě trochu zarážela a kalendář na mobilu mi to potvrdil. Fakt byla ještě neděle. Pondělí sem začal ještě líp - 38,7. Jen díky pětistům miligramů látky Paracetamolum (dál už jen P.) v jedné tabletě sem byl schopný jít vůbec na záchod nebo nedejbože dostat do sebe nějaké živiny (to byla zábava, chodil sem jak ožralej). A naše lékařství stále stojí za exkrement. Asi hodinu sem čekal, než se dostanu na řadu, přede mnou při tom byli jen asi dva, tři lidi. Vevnitř sem nebyl dýl jak pět minut a to ani nvým, co mi to vlastně je. Prej se mám ládovat svým miláškem P., celaskonem, stoptusinem, do pátku mám bejt doma a žádná televize. To víš, že jo, krávo blbá. A co budu doma celou dobu dělat? Na čtení se nesoustředím, u kompu nevydržím (a stejně, dyť uňho čumím na monitor...) a jen tak ležet mě nebaví. I Lenora občas potřebuje vydechnout. Hele, jestli bude všechno OK a já to do konce týdne rozdejchám, něco vám k tomuhle projevu svý hyperchondrie napíšu (např. že nejelo topení, do hlavy mi dali zbýječku a nad očima mě furt ku*evsky bolelo <= příliš světla).

Tenhle článek čtěte skrze prsty a zavřené oční víčka. Jsem mimo, takže to za moc nestojí.
Uááá!!! Moje hlava!


Algernon
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama