Prosinec 2009

Something under the Christmas tree (not firegun)

29. prosince 2009 v 16:26 | Algernon |  + Výlevy z mé duše
Zdravstvujtě, soudruzi kapitalisti. :)) Jelikož byly Vánoce jáké byly (zatím bez komentu), přidávám přání snesitelného nového roku a nějaký ty piktury. See you in hell (or Pandora, if i find space ship and exoset). Hele, ten návrh, že se mě můžete zeptat na cokoli (kromě povídky, tydle dotazy pište k ní), platí.

A již brzi si skutím účet na devu, kam vrazím naskenované ty své hrůzy po sešitech a drahocených papírech. Muhehe!!!

P.S.: nemáte něgdo nějakou ideu, co v Opavě na Silvestra? Nechce se mi jet někam s rodičema a ségrou...


Poslední šance - 8. kus

18. prosince 2009 v 22:27 | Algernon |  + Literaturno
Pokračování stále z pohledu Belatrix. Další bude zase z Artemisova.

Moje blbost úřaduje

18. prosince 2009 v 17:48 | Algernon |  + Výlevy z mé duše
Do Ununoctia! Já vím, že toho budu litovat jak prase, ale neodolal sem a prozatimně zvítězil masochismus nad sadismem (ale only on blog, toužím vzít firegun a pogrilovat celou street). Máte šanci kvestnout se na absolutně everything a já se vám pokusím odpovědět, pokud budu znát ansvér. A vyhrazuju si právo zatajit v odpovědi nějaké details.

Kill me! Ahahaha...!!!!!!!!!!!!

Algernon STRANGE van Hadarak

Vy na mě serete?!

9. prosince 2009 v 11:07 | Algernon |  + Výlevy z mé duše
Zrádci! Myslel sem si, že už konečně budete komentovatr nějak pravidelněji, ale ne.
Dokonce s váma ani nehlo, že sem byl nachcípaný a závislý na Paralenu. Co ste to za entity...
Hrůzná hrůza.
Ale já přežil a teď si to vyžerete! A víte co? Uhryžte si prsty, stejně vám neřeknu k mému utrpení ani popel. Sem línej. Děte se vycpat.
Snad později budu mít chuť napsat něco smysluplného, teď rozhodně ne... :-S
Duši za SG! (včetně DHD a nějakých adres)

Sem úplně mimo, tak sry.


Algernon Strange

Paracetamolum, má láska

2. prosince 2009 v 10:51 | Algernon |  + Ze života a ústavu
Už od nedělního odpoledne jsem totálně v pytli. Jak se mi nemoci vyhýbají jak čert kříži (nebo politik rozumu), tak tentokrát sem to já, kdo to koupil. Neděle večer - příšerná bolest ve spodní polovině trpu, především zádová oblast a 38,2 stupňě Celsia. Já, kterej mívám stěží 37. A dezorientace v čase. Bylo 9:40 večer a já myslel, že už je pondělí ráno. No, ta tma venku mě trochu zarážela a kalendář na mobilu mi to potvrdil. Fakt byla ještě neděle. Pondělí sem začal ještě líp - 38,7. Jen díky pětistům miligramů látky Paracetamolum (dál už jen P.) v jedné tabletě sem byl schopný jít vůbec na záchod nebo nedejbože dostat do sebe nějaké živiny (to byla zábava, chodil sem jak ožralej). A naše lékařství stále stojí za exkrement. Asi hodinu sem čekal, než se dostanu na řadu, přede mnou při tom byli jen asi dva, tři lidi. Vevnitř sem nebyl dýl jak pět minut a to ani nvým, co mi to vlastně je. Prej se mám ládovat svým miláškem P., celaskonem, stoptusinem, do pátku mám bejt doma a žádná televize. To víš, že jo, krávo blbá. A co budu doma celou dobu dělat? Na čtení se nesoustředím, u kompu nevydržím (a stejně, dyť uňho čumím na monitor...) a jen tak ležet mě nebaví. I Lenora občas potřebuje vydechnout. Hele, jestli bude všechno OK a já to do konce týdne rozdejchám, něco vám k tomuhle projevu svý hyperchondrie napíšu (např. že nejelo topení, do hlavy mi dali zbýječku a nad očima mě furt ku*evsky bolelo <= příliš světla).

Tenhle článek čtěte skrze prsty a zavřené oční víčka. Jsem mimo, takže to za moc nestojí.
Uááá!!! Moje hlava!


Algernon