Poslední šance - 3. kus

3. listopadu 2009 v 21:36 | Algernon |  + Literaturno
Stále čekám ná návrhy názvu a zužitkuju i návrhy na postavy a třeba i děje, pokud to příliš nevybočí z rámce. Samzřejmostí je očekávání jakýchkoli konstruktivních reakcí. Příjemný čtení.


V kuchyni popadl, největší hrnek, který našel, nalil do něj kafe a nasypal do něj cukr v jejím obvykle užívaném poměru,tedy asi něco kolem dvou a půl lžiček cukru na jednu plochou lžičku kávy. Nikdy mu nebylo jasné, jak něco tak děsivě sladkého může někdo pít. Každý jiný by totiž asi dostal cukrovku už po cirka druhém hrnku onoho smrťáku. Z kredence vytáhl bebéčka a jal se přeopatrně obé přenášet do obýváku, kde ho už jeho návštěvnice netrpělivě očekávala. Samzřejmě si sedla do jeho křesla, ale neměl jí to tak za zlé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Položil před ni kávu a sedl si na gauč. Citelně zeslabil stále hrající "Juno Reactor" a pečlivě si ji prohlížel. Dost se změnila, co ji viděl neviděl. Na sobě měla staré, otrhané, vytahané a už vybledle černošedé rifle, krémové tričko s dlouhými tmavěhnědými rukávy na konci do zvonu a na prsou s obrázkem kopretiny, na nohách nezavázané a nezajištěné a dost opotřebované boty taktických výsadkářů a černozelené vlasy, dlouhé skoro po pás, byly jen symbolicky upravené a hozené do zadu, přičemž pár pramenů bylo do předu, což bylo dáno spíše pohybováním, a pár jich padalo do obličeje, který má celkem přitažlivý, dominují mu především oči, které jsou zhruba stejné barvy jako vlasy. Ona to vlastně nebyla ani tak barva jejích očí, jako spíše barva speciálních a na zakázku vyrobených očních implantátů. Taky je má, i když ty jeho nebyly tak umělecky provedené a tak dobře maskované. A vzhledem k tomu, že byla "zadrátovaná" mnohem později než on, nebyly ani její zdířky a konektory tolik patrné. Zkrátka a dobře, až na ty vlasy vypadala jako za mlada, než svou vizáž změnila na onu pozdější a tak extrémně provokativní. Když se tak na ni díval, neodpustil si malé rýpnutí: "To teď frčí retro?"
"Jasně. To nevíš?" přistoupila na jeho hru.
"Povíš mi tedy konečně, co tě sem přivedlo?" zeptal se konečně.
"Hnusný, ografitovaný a standartně hnusný a pomalý osobák Českých "železnic" a taky jeden z těch hypermoderních a superpřeplněných autobusů.. Řeknu ti, hrůůůza." stěžovala si předstíraně, i když to vlastně byla pravda. Pablik transport v téhle zadnici kosmíru za moc nestála, ostatně ani ta osobní ne...
"Neplkej. Zmírám nudou a zvědavostí." reagoval se stejnou intonací hlasu.
"No dobrá. Budeš-li mít dotazy, zaznamenej si je a já ti je pak zodpovím. Tedy takhle:
Jistá nadnárodní korporace začala využívat na práci klasický dajvry. To by ještě nebylo tak strašné, na to Newton přišel už dávno. Znáš přece ten zákon o akci a reakci, ne?" Kývl na souhlas. "Problém je spíš v tom, k čemu se ti smradi dostávají, k čemu mají oprávnění a především v tom, o co usilujou. Jejich úkolem je nalezení kompletní nebo alespoň částečný Knihy pravd budoucích plus její úprava do použitelnýho stavu. Vím, co si teď myslíš, že je to z jejich strany zbytečné plítvání vylutami, protože je to jen legenda, ale někdo z tý korporace se dostal k jakýmsi důkazům, že to není jen pouhá fáma. Určitě si dovedeš představit důsledky, jaké by měl byť jen minimální úspěch... Tohle už je skarav Oknu!" uzavřela svůj stručný monolog.
"Jestli je to, co říkáš, pravda, pak to znamená pár věcí. Tak především, někdo od nich je dípdajvr, protože nikdo kromě nás o týdle ledžend nemá ani šajn. Za další, během jejich pátrání, nejspíš totálně zeserou celou síť, protože některý data sou přístupný tak, jak sou a oni budou muset použít zbraně čtvrtý softový klás. A nakonec, máš pravdu. Todle je natvrdo ve Woknu."
"Dobře shrnuto. Tedy co navrhuješ? Seš totiž první dípr v tajmu a byls tu dokonce dřív, než kterejkoli dajvr, tudíž by tě snad mohlo něco napadnout, bo já mám v hadru empty."
"Hodím řeč s Cybjerou a dohodnu se s ní, co dál. Má druhej nejlepší hárd v celým reálu aje v tom skoro tak dlouho, jako já. Ty zatím kontaktuj svý důvěryhodný hekry, já udělám to samý. A taky budem potřebovat singláčovýho helfa, ale i o tohle bych moh zvládnout já. Jo abych nezapomněl, nachystej si gany, reálový i softový. Nejspíš nás čeká sloidníhybrid war." odpověděl jí rozhoně. Nebyl z nastávající situace zrovna dvakrát hepy.


Algernon Strange van Hadarak
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ajja Pensivell Ajja Pensivell | 3. listopadu 2009 v 23:17 | Reagovat

,,Nebyl z nastávající situace zrovna dvakrát hepy. Fakticky, vlastně ta hepy stránka ({a})zabírala necelých 'sedm celých tři tisíce dvě stě devět osmnáctin na entou', přičemž druhá hodnota {b} (skládající se z hodnot "nehepy" "nehipo" a "nekinderhipohepy") zaujala o (podstatných) sedmnáct devatenáctin původního průměru původního poloměru jisté původní nejmenované planety, která po zjištění této vysoce znepokojující zprávy neunesla hladinu vědění  - a cholesterolu - a rozpadla se na 'devět set sedmdesát sedm celých dvaadvacet na mínus devátou' kousků.."

2 Algernon Algernon | 4. listopadu 2009 v 10:11 | Reagovat

[1]: Né, že bych věděl, co to meleš, ale zní to fakt vrďácky... Hihihi... :-D

3 Ajja Pensivell Ajja Pensivell | 4. listopadu 2009 v 15:26 | Reagovat

:D:DDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama