Vyměním žebra za špeky

26. května 2009 v 12:50 | Algernon |  + Výlevy z mé duše
Včera, po celodopoledním brouzdání po netu (když zrovna nebyla modrá obrazovka, uživatelé oken ví), jsem se doma připravil (hodil pár věcí do batohu) a se sluchátky na uších jsem vyrazil k zastávce (má sestra šla naštěstí dostatečně vepředu). Byl hic a autobus se nemínil přiloudat brzo. Nakonec však dojel a já do tý nenažraný pokladny strčil celých 12 (!) korun. To ať se potom nikdo nediví, že se mhdéčkem moc nejezdí (to ale paradox! busy narvaný, ale furt se říká, jak lidé málo využívají mhd :-D).



Až na konečnou, kde jsem (bohušel i se sestrou) vystoupil, nás dojelo víc, než je obvyklé (tj. víc jak 2-3 lidi). Tím děsným hicem přes park, cestu, park, most, rozbytou cestu a příjezdovou polňačku jsme došli k bráně na loděnici (ne tu novou, ale tu, kde stojí ten starej bunkr). Zcela znaven jsem usedl na zem se zády na batohu pociťoval zhruba to, co eskymáci na Sahaře. Obličojové partie lehce připeklé, kolena trpěla (rozpálené džíny na nohách sou kůůůl) a troska mi zkrz "klapky" pouštěla do uší libé zvuky. Pak přijel na kole Budík (kdyby debilita kvetla, on by vlastnil největší květinářství široko daleko). Následně nějaký borec na nový motorce, dále Kuba, Ilona, Nikola, Klára a když konečně přijel Standa (to jest vedoucí), zjistil, že mu pár klíčů chybí. Tedy jsme obcházeli dodávku a vešly na areáíl loděnice zadními vrátky. Následující rozhovory nebyly příliš podstatné. Ostatně ani ta cesta ne. Ostatně, co je vůbec podstatné. Opět se ukázalo (jak už je ostatně blbým zvykem), že Nikola zapomněla donést zpátky MŮJ památník. Následně jsme se všichni (teda kdo měl co) převlíkly na vodu a šli řešit pádla. Dneska jsem velecool pádlo. RŮŽOVÉ. Ano. Jak jistě někteří víte, růžová je barva mužů a navíc ta nej barva pod sluncem. :-D :-D :-D Samozřejmě jsem byl náležitě a neskonale happy (ne, to skutečně není ironie). Následně jsem s pádlem v ruce vykročil směr Sádrák (zatopenej lom na periferii Opavy). 3li jsme pohromadě tři lidé (ahahahaha...). A to já (kdo taky jiný, že?), Ilona a Klára. Sme se tak bavili, chlamali, řešili dvojsmly, smáli se dvojsmyslům a já nahlas přemýšlel, estli si v tom horku nemám na lodi pak sundat tričko (vlastně se ktomuto tématu dospělo zcela obyčejně, ale proč si nedopřát trošku sebestřednosti a hodit to na sebe?). Říkal jsem, že u mě by to nebylo nejlepší, bo by mi byly vidět žebra, načež se nějak dostalo k tomu, že by si to se mnou Klára klidně vyměnila. Jako takový výměný obchod.
"Vyměním žebra za špeky, bereš?"
Prohlásil jsem a všichni tři jsme zcela očekávaně propukli v smích. No a todle je pointa názvu článku. Ještě se mluvilo (okrajově) o Skácelovi (a o kom jiným, když tam byla Klára, a vykládejte si to jak chcete). Další pointou byl ten příšernej hic, opět prokázaná budíkova debilita a příšernost stříkání vody na suché oblečení (které i přes horko nechtělo schnou). No ato horko bylo takové, že jsem vlezl do vody. Celý! No nechci kecat, bylo toho víc, ale to je teď pasé, kde nic tu nic (výňatek z jedné písničky od skupiny Mňága a Žďorp). Jo a ještě dvě věci: se sandálama se blbě plave a poslední pointou příspěvku jsou závorky.
To je snad tak všechno, co mě k tomudle napadlo. Ádios.

P.S.: Budík opět převrátil loď. Ještě že jsem s ním nejel. :-D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 moreen moreen | Web | 26. května 2009 v 20:31 | Reagovat

dobrej článek :D ty žebra bych taky brala ;) jsem nevěděla, že chodíš na stavárnu.. taky bych tam byla, kdyby mě tenkrát naši nepřekecali, ale co, maturita v kapse, teď už mě to netíží :D

2 Algernon Algernon | 27. května 2009 v 7:47 | Reagovat

Tak to se máš. Já budu rád, když se dostanu do třeťáku. A nabídka platí i pro tebe. Vyměním žebra za špeky :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama