Úplně mimo a přesto živ, aby dále srral svou existencí obecenstvo v šíř celého všehomíra. Děte se vycpat, komu vadím. Sry, že nepíšu, ale není tajm a na kompu furt hraje matka nebo sestra. Uhááá! Všechny bych sežral! Psychicky v pytli a ten je z hermetický a nedíravý látky. Ha ha ha. Jo, zřídil sem si účet na Devu - link. Markétu Lazarovou NEČTĚTE!!! Já málem házel trojtou mšli z dvojtým vrutem ouvr nejbližší větev stromu v dostatečné výšce. Ale referát dopad dobře. Ha! Umím improvizovat v Konverzaci z ajiny! Tak rychle sem ještě v ajině nic nevymyslel. Experimentální zóna od Čechury je na to ovšem dost nevhodná, chvílemi sem byl v koncích. Synapse mé si činí podle libosti, leč ne té mojí. Přemýšlím, jak skokem z okna nebo mostu zapříčiniti co nejvážnější dopravní nehodu.... Difiklt finkink. Víte, že mě přepadala neodolatelná chuť táhnout se ouvr půlku ripablik na kolonu jednoho veleskvělého individua, kterému se snažím relativně pravidelně přispívat komentama? Jes! Ještě teď mám chuť vzít roha a páchat harakiry v podobě cestování s Drhami Českými. Já jsem MAGOR!!! A jsem na to hrd. A pokračování povídky bude později, jak sem psal, není tajm a přepis do kompu je zdlouhavá a degenerující činnost, na kterou nemám dost mentální síly. He he, koupal sem se. Včera. Sám. Ve vaně. Zhaslý světla, jen malá čajová svíčka mi činila společnost. Bylo mi krásně. Chvilku. A pak mě napadlo, že bych zašel do špijóna na Dolňáku, vlez do útrob jeho a zde, při svitu světla oné svíčky, jen tak seděl a přemýšlel a snil... Výbec, včera sem seděl potmě v pokoji, z bedniček se linulo kde co, for ixempl Cranberries, a já seděl, a seděl, a seděl... Jo, hrabe mi. A kvalitně. A už dlouho. Vím to, ale vůbec mě to nesere. Zkoušel už někdo přejet na nafukovací pálavě z ček ripablik až k britským ostrovům? A co na kole trasa Tropau-finskoruský hranice? Ale asi zvolím činnost "stavba rakety a cesta na mars". Tam by bylo... Pojeďme na Pandoru a postřílejme tucty lidí! Hi hi hi. No já raději skončím, jo? Nechci, abyste se, mojí milí, zbláznili, ač vaše společnost by mne v zařízení pro duševně choré nadmíru těšila, leč vaše štěstí je mi, při mé naivitě a nevkusné dobrotě, přednější. Ať alespoň vi se máte lépe, především pak ať Lostris neskáče z mostu dřív, než mne nějaká rezavá piksle doveze k patřičnému mostu. Hele, to bych vlastně pak neměl zapomenout igelitový pytel, že? Aby pak neměli s tou krvavou sračkou takový problémy. Ne, ne, ne. Konec, T h e end.

Sry lidičkové i nelidičkové, je mi fakt líto, že ste to museli číst, asi mi ty výpary z pájení tolika diod a tranzistorů nevyprchaly z hlavy a má depresoiudní nálada dosahuje lokálního vrcholu.

A kapela, kterou doporučuju (a hraje v ní můj bývalej spolužák):

Později dodám další linky, které mě napadnou.

S láskou váš